Alternativní metody léčby se čím dál častěji propisují do každodenního života nás všech. Vybudovali si své místo v léčbě nejrůznějších neduhů a bolestí. Mnohdy hledáme pomoc v přírodě a bylinky, jakožto ryze přírodní produkt, pomáhají v uzdravování již velmi dlouhou dobu. Není tedy divu, že i u svého koně aplikujeme staletími prověřené léčebné postupy a alternativní způsoby léčby, které sami bereme za účinné. Pouze strojená léčba symptomů pomocí léků se nám příliš neosvědčila a tak často hledáme daleko komplexnější řešení. Symptomatická léčba totiž neléčí samotný problém. Čím dál častěji tedy vyhledáváme jiné možnosti léčby nespecifických bolestí i jasně identifikovatelných neduhů. Řešíme problémy do hloubky a snažíme se odhalit opravdovou příčinu obtíží. Když se pak alternativní způsob léčby osvědčí nám, nemáme problém takovou léčbu zařadit i pro čtyřnohého druha. Koně pro nás již nejsou jen dopravním prostředkem a je samozřejmé, že pro svého parťáka chceme to nejlepší.

Bylinka sem, bylinka tam

Asi nejrozšířenější formou přírodní léčby je užití bylinek. Bylinná medicína, známá také jako fytoterapie nebo fytofarmakologie, s námi koexistuje již tisíce let. Bylinky se zařazují jak při léčbě, tak pro podporu organismu i při prevenci. Ve srovnání se synteticky vyráběnými farmaceutiky mohou přírodní léčivé byliny daleko méně zatížit naši peněženku, přitom jejich účinnost je naprosto zjevná a jsou velmi snadno dostupné. Bylinné přípravky mají velmi dobré výsledky v léčbě u lidí i u koní. Každá bylinka vyžaduje jiný způsob přípravy a jednotlivé bylinné směsi mají velmi specifické využití. Není to ale pro nás žádné překvapení a tak pulmoran na kašel, fenylk na trávení, echinacea k podpoře imunity i kopřivová očistná kůra není u koní úplnou novinkou.

Někdy příliš agresivní léčba menších problémů může vyvolat rezistenci vůči běžně dostupným léčivům a zdánlivě malý problém pak nelze snadno vyřešit jedním lékem. Pokud neřešíme podstatu obtíží, ale na každý menší neduh hledáme odpovědi v silných lécích, jakými jsou kupříkladu antibiotika, bude se nám. respektive našemu koni, problém stále vracet. Pak se z toho ale stává chronický stav, který se neustále opakuje. Na bylinky žádná rezistence nevzniká a jejich doplněním při běžné léčbě chybu rozhodně neuděláte. Na světě existuje nespočet druhů bylin s léčivými účinky a praxe nám již ukázala, které směsi mohou být při léčbě ty nejúčinnější. Pokud je správně zařadíme, mohou nám vypomoci stejně dobře jako syntetické léky.

Koně dokonce ve svém přirozeném prostředí bylinky běžně spásali. Při jejich poutním způsobu života se stádem měli koně dříve možnost dostat se k velkému množství bylin a rostlin. Domestikovaný kůň nemá takové možnosti diversifikovat nenuceně svou potravu a tak je dokonce žádoucí mu byliny do stravy přidávat. Je zjevné, že kůň v jasně ohraničené pastvě nemá šanci se dostat k široké škále rostlin, včetně bylin. Když ale koni chceme bylinky do stravy přidávat, je nasnadě poradit se o jejich zařazení s odborníkem. To, že jde o přírodní léčivo ještě neznamená, že se kůň nemůže "předávkovat". Bylinné odvary, tinktury i obklady z léčivých bylin se hojně využívají k podpoře organismu, k léčbě příznaků nachlazení i k tišení bolestí a zánětů. Kupříkladu heřmánek je pro jeho analgetické a protizánětlivé účinky často užíván u lidí i u koní. Musí se ovšem správně použít. Bylinkami můžeme značně podpořit vitalitu našeho koně i léčit specifická onemocnění, jakým je kupříkladu kašel. Po dohodě s ošetřujícím veterinářem je možné bylinné směsi kombinovat i s běžnou léčbou a vypomoci tím koni se snadněji uzdravit. Někdy ovšem mohou prim hrát pouze bylinky a při menších problémech nezávažných stavů mohou být levnější alternativou k farmaceutikům.

Bachova květinová terapie

Poslední dobou ve společnosti zarezonovala zejména Bachova květinová terapie. Jedná se o esence pomáhající nejčastěji v krizových situacích a při stresu. Její přírodní složení přímo vybízí k užití u našich zvířecích miláčků. Nejenom my totiž musíme čelit stresovým situacím. Je jasné, že nadměrný hluk, převážení z místa na místo kvůli závodům, náročné tréninky i přesun do nových stájí mohou koni způsobit stres a my se snažíme našemu parťákovi dopřát co nejvíce harmonie a klidu. Bachovy esence nejčastěji nalézáme v podobě kapek, které se kapou do tlamy či na pamlsek. Extrahují se z květů různých rostlin, jakými jsou kupříkladu Slíva třešňová, Netýkavka žláznatá či Devaterník. Každá esence je extrahována kvůli svým účinkům. Působí cíleně a v návaznosti na dlouholetá pozorování. Účinkují kupříkladu vůči nervozitě, netrpělivosti a podráždění. Spojené spektrum určitých esencí vytváří specifické Bachovy kapky užívané na konkrétní problém. Asi nejčastěji lze nalézt Bachovu terapii působící na dlouhodobý stres a nervozitu. K nalezení jsou ovšem i "silnější" kapky užívané při akutních stavech úzkosti.

Alternativní medicína je často poslední záchrana, když už všechno ostatní selhává. Ve chvíli, kdy nevíme kudy kam, upínáme se k jiným možnostem léčby. Proč ale nehledáme odpovědi v přírodní medicíně automaticky? Pokud se nejedná o život ohrožující stavy nebo zjevné zranění, je nasnadě problémy řešit i pomocí přírodní léčby a nespoléhat jen na předepisované léky. Bylinky i různé druhy rostlin se k léčbě bolestí využívají již dlouhá staletí. Odedávna byly rostliny součástí tišení bolestí i nervozity. Lidem pomáhají bylinné esence zbavit se stresu již dlouho. Nevyvolávají závislost a nemají nežádoucí účinky. Nejedná se ale o schválený léčivý přípravek a v přiloženém letáku vždy naleznete upozornění, že by neměly nahrazovat lékařskou péči. Můžeme tak diskutovat o vhodnosti užití i jejich reálných účincích.

Homeopatika

Stejně diskutabilní a s velice individuálním výsledkem se jeví i homeopatie. Ta ovšem na rozdíl od výše zmíněného nesází na osvědčené účinky přírodních výtažků. Homeopatie vychází z předpokladu, že látka, která dokáže vyvolat stejnou odezvu organismu, jako jsou symptomy nemoci, může pomoct. Pokud je tedy v těle zánět a vyvolává zarudnutí a otok pokožky, užijí se homeopatika s příměsí včelího jedu, který vyvolává obdobně vypadající problémy. Není se ale třeba bát, že by jed v těle způsobil nějakou otravu. Jedná se totiž o velice zředěnou formu. Homeopatika jsou k dostání ve formě cukrových globulí, granulí, tablet, lihových kapek, mastí i gelů. Jejich konkrétnímu užití se většinou věnuje homeopat, není ovšem od věci oslovit veterináře, který se o alternativní způsoby léčby zajímá. O homeopatii se už zdaleka nezajímají jen "přírodní" lidé. Je spoustu akreditovaných veterinářů, kteří hledají alternativy při léčbě bolestí. Homeopatie se dá i vystudovat, ovšem o jejich účincích na koně nejsou dohledatelné žádné relevantní studie. To ale neznamená, že nepůsobí. Ač se léčba homeopatiky neshoduje s žádným paradigmatem běžné medicíny, zdá se být v mnoha případech účinná. Postupně se na mnoha místech Evropy vytvořila centra alternativní veterinární medicíny a někteří odborníci se oficiálně vydali touto netradiční cestou, aby se stali homeopatickými veterinárními lékaři a hrdě tento titul věší na dveře svých ordinací a dávají jej na obdiv na internetových stránkách. Užívání homeopatie ovšem samo o sobě není škodlivé a na povrch vyvstávají čím dál častěji příběhy lidí, kterým homeopatika u jejich zvířecích kamarádů pomohla. Navíc jsou homeopatika cenově velmi dostupná a často tak minimálně doplňují běžnou léčbu.

Fyzioterapie

Možná o něco lépe uchopitelná se jeví léčba pomocí fyzioterapie. Opět zde hovoříme o velmi "mladém" odvětví veterinární péče, ovšem s velmi pevnými základy sahajícími až k samotným kořenům lidstva. Lidé již před dávnými lety zjistili, že tělo je komplexní organismus a jakákoli bolest či nemoc může být znakem nějakého nedostatku jinde v těle. V organismu je totiž vše navázáno a i věda již zjistila, že bolest v určité části těla může být pouze projevem svalové disbalance jinde v těle. Proč by to tedy u koní mělo být jinak? Klasická medicína staví hodně na logických základech. Tam kde to bolí, tam léčím. Tam, kde cítím bolest, tam přece zaberou analgetika. Logické že? Ovšem takový způsob léčby necílí na samotnou podstatu problému, jako spíše na jednotlivé projevy. Fyzioterapie se naopak snaží najít jádro problému, které může být zřetězeno daleko od místa, kde se projevuje bolest. Svalové disbalance nebo spasmy ovšem mohou jasně souviset s projevy, jakými jsou chronické záněty v končetinách nebo nedostatečnost koně v ohybu. Zpočátku se takový zřetězený problém vycházející kupříkladu ze "skřípnutého svalu" v oblasti lopatek, může projevit jako nemožnost se uvolnit při jízdě na otěži či při problémech v ohnutí. Jak už bylo řečeno, tělo je komplex a stejně jako u lidí i u koní se problém může zřetězit až do problému s končetinami a vést dokonce k chronickým zánětům. Na jeden svalový spasmus (křečovité stažení svalů) se tělo snaží reagovat a přirozeně si ulevuje od bolesti. To ale vede k přetěžování svalů jinde v těle. Kupříkladu k přetížení šlach a dlouhodobé přetížení inklinuje samozřejmě k bolestem a zánětu. Je tedy na čase se zamyslet, jestli by nebylo vhodné běžnou medicínu obohatit o tuto složku pomoci pro naše čtyřnohé miláčky. U lidí je fyzioterapie již běžnou součástí léčby bolesti a já jsem ráda, že je tomu tak čím dál častěji i u koní. Někdy nenajdete odpověď v neustálých rentgenech a bolest utišovacích lécích. Pokud jste nenalezli odpověď na neduhy vašeho koně v tradiční medicíně, je na čase se poohlédnout po jiném způsobu léčby. Možná by návštěva fyzioterapeuta mohla vnést do problému jasnější světlo a vy se tak můžete soustředit na řešení problému bolestí a ne pouze symptomů. Není vůbec špatně nechat koně vyšetřit pomocí sonografu či rentgenem, ale při chronických obtížích je nutno odpovědi hledat hlouběji a nespoléhat se na jednorázovou pomoc od bolesti.

Závěrem

Alternativní způsoby medicíny mnohdy přináší u potíží až nečekaný obrat k lepšímu. Pokud se chceme bavit o alternativních způsobech léčby, musíme si ale nalít čistého vína. Nic z výše zmíněného nám nebude fungovat, pokud koni nedopřejeme čerstvý vzduch a pravidelný pohyb. Jak to? Žádná léčba není zázračná a nejlepší způsob, jak se vyhnout nemocem je předcházet jim. Každý kůň by měl mít možnost volného pohybu na pastvě tak, jak je mu přirozené. Zároveň je žádoucí koni dopřát pravidelný vedený pohyb, aby byl kvalitně nasvalen, ale nebyl přetěžován. Pokud to doplníte o kvalitní živiny, které koni dodají dostatek energie, dáváte mu tím dobrý předpoklad pro dlouhý a kvalitní život. Může se ale stát, že vašeho miláčka začnou sužovat nepříjemné problémy a tradiční způsob medicíny selže. Není špatné poohlédnout se po jiném řešení.