S tím bytem ke mně přišla i skvělá možnost zahrát si na amatérskou bytovou designérku. Rozumějte, těch příležitostí bylo i víc, protože při studiích jsem bydlela v různých sdílených kamrlících, tohle ale bylo jiné. Bylo to opravdu moje. A tak jsem skládala střípek ke střípku, postupně vše vybavila k obrazu svému. Vždycky jsem si přála mít spoustu suvenýrů z cest a poličku, na které bych tuhle svojí spoustu vzpomínkových předmětů měla. Když jsem se přestěhovala do vlastního, nešlo tomu jinak, než že se přivrtala polička na suvenýry, ze které se postupem času stala dokonce celá skříňka. Památeční předměty jsem pak doplnila vlastními výtvory. Náš domov se stal útulným místem pro život. Povedlo se mi postavit kousek svého vlastního ráje. I když je uprostřed města (což tedy není moje vysněné místo pro život), i když je na sídlišti, i když je v paneláku, je náš a já ten byt miluji. Takový náš svět, uzavřený před ostatními. 

Asi nemusím vysvětlovat, že když jsme se dozvěděli o tom, že máme miminko na cestě, spustila se u mě vlna plánování a přestavování. Hormony zapracovaly a já začala vážně hnízdit. No a co je tedy důležité pořídit do dětského pokoje? Nebudu se tu rozepisovat o tom, kolik je potřeba koupit látkových plen a jaké olejíčky pro miminko by neměly chybět ve výbavičce. O tom třeba zase příště. Ráda bych se ale podělila o to, co jsme pro malou do pokojíčku zařídili a co je pro takové miminko potřeba.

Za prvé

Když nastal čas na vybavování pokoje pro miminko, okamžitě se mi fantazie rozjela na plné obrátky a já se jala přestavovat pracovnu na útulný dětský pokojíček. V první řadě jsem si promyslela rozložení celého pokoje. Všechny jsem obeznámila s tím, jak bude nový nábytek v pokoji rozestaven. Postýlka, skříň, přebalovací pult i lampička s tlumeným světlem pro kojení v noci. No a protože mi všichni (mamka) pořád říkali, že je skvělé mít kojící křeslo, tak i to jsem zakomponovala do svého plánu. Řekla jsem si, že koupíme nějaké ve slevě a bude. Ani jsem netušila, jak moc jsem měla pravdu. Křeslo jsme opravdu koupili zlevněné a to dokonce asi tak o padesát procent. Měli jsme totiž vytipovaná křesílka z různých obchodů, na nic jsme nespěchali a rozmýšleli se, které bude asi nejlepší. Nakonec ale nezklamala jedna nejmenovaná švédská nábytkářská firma. Uprostřed takových těch jejich velkých skladů, kde si na konci sám každý najde nábytek, co si vybral, bylo postavené osamocené křeslo s velkou cedulkou sleva. Bylo perfektní a já ho hrozně musela mít. Protože tam stálo na vozíku, chvíli jsme kroužili jen tak kolem a pozorovali, jestli někomu patří. Dlouho se ale k němu nikdo nehlásil, tak jsme se rozhodli, že ho ozkoušíme. Byli jsme jak dva špatní zlodějíčkové, takový Pat a Mat mezi lupiči. Nakonec jsme se stejně došli zeptat, jestli křeslo někomu nepatří, když bylo na vozíku a naštěstí ne. Také se potvrdilo, že karma je zdarma a paní, které jsme se ptali, jestli křeslo na vozík dali oni, jako obsluha nebo jestli je nějakého zákazníka, nám oznámila, že pokud s křeslem zajedeme na oddělení slev, dostaneme na něj ještě další zlevnění. Takovou slevu na slevu. No na to, že jsme tam původně vůbec nejeli pro křeslo, ale pro skříň, se nám jedno solidní podařilo ukořistit. Až později jsem opravdu ocenila, že jsme koupili velmi pohodlné křesílko s opěrkami na ruce. Věřte mi, křeslo do dětského pokoje rozhodně patří. Nejvíce ho ovšem oceníte uprostřed noci, celí rozespalí s kojencem na ruce. Noční kojení totiž dokáže být vcelku vyčerpávající. Kojící křeslo se nakonec stalo i středobodem našich večerních rozmluv a rodinných večerů s novorozenou holčičkou.

Ať štípou celou noc

Neodmyslitelnou součástí dětského pokoje je přirozeně postýlka. Postýlku ale není třeba jen kupovat, můžete si ji i vyrobit. Už teď máme s manželem v plánu postel pro naši malou slečnu vytvořit vlastníma rukama. Stačí se inspirovat na internetu, nakoupit materiál, a pokud máte šikovného muže, je z poloviny vyhráno. Pozor ale na materiály, které musí být pro děti nezávadné, stejně jako nátěr. Ten v žádném případě nesmí obsahovat příměs olova a dalších škodlivých látek. Také je nutné konstrukci vyrobit tak, aby byla dostatečně bytelná. Neměla by mít ostré hrany a rozhodně se vyvarujte jakýchkoli výčnělků, o které by se dítě mohlo poranit. Výrobu postýlky pro úplné miminko nebo palandy nechte spíše na profesionálech. Ovšem klasická postýlka se dá vyrobit velmi lehce, stačí koupit rošt. Zvláště, pokud jste si vybrali nějakou z novodobých designových postýlek pro děti. Ty bývají často velmi drahé a přitom pokud máte doma šikovného muže, vám snadno takovou postýlku vyrobí.

Přebalit a spát

Podobně jsme na tom byli i u dětského přebalovacího pultu. Chtěli jsme si ho vyrobit sami. Žádná z běžně dostupných skříněk s přebalovacím pultem se nám nelíbila. Kamenem úrazu byla také výška, protože jsme oba celkem vysocí a ke každé z nich jsme se museli hodně ohýbat. Mně zase nevyhovovalo rozvržení úložných prostor. Vyřešili jsme to opět po svém. Koupili jsme klasickou komodu, na kterou jsme nechali vyrobit dřevěnou desku v bílé barvě. Na ní jsme ze čtyř menších desek sestavili pultík (spodní deska a tři menší na bočnice slepené k sobě), kam se umístila přebalovací podložka. Abychom nevrtali do úplně nové komody, kterou ještě rádi využijeme, jsme to celé spojili kovovými kotvícími sponami. A přebalovací pult dle našich představ byl na světě.

Nábytek není všechno

Nábytek ovšem nestačí, je potřeba pořídit i další vybavení, které pro miminko určitě využijete.

• Vybavení postýlky

Do postýlky je nutné vybrat vhodnou matraci, nejlépe antibakteriální a zainvestovat i do ochrany matrace. Popřípadě se dá koupit i nepromokavé a špíně odolné povlečení, nepropustný potah na matraci nebo alespoň voděodolné prostěradlo. Pro úplné miminko vám na noc postačí zavinovačka nebo takzvané hnízdečko. Pro větší už je potřeba nějaká ta peřinka nebo pytel na spaní. Polštářek děti nepotřebují, ale pokud se rozhodnete stejně, jako já nějaký koupit vybírejte co nejplacatější. Já neodolala placatému polštářku ve tvaru prasátka, ale ve finále by ho tam opravdu ani nepotřebovala. Do dětské postýlky také patří mantinelky. Ovšem dejte si pozor, aby se daly pevně přivázat k okraji postýlky. V dětské postýlce by nemělo být nic, co by si miminko mohlo bezděky v noci přetáhnout přes obličej. K výbavě pro spánek miminka patří i chůvička. Dálkový poslech vybírejte nejlépe s kamerkou. Dále je vhodné pořídit monitor dechu. My si monitor půjčili přímo v nemocnici a byl pro mě takovou jistotou, že je malá v pořádku, když spíme.

• Samozřejmě výbava přebalovacího pultu

Součástí je přebalovací podložka a nejlépe nějaký organizér nebo alespoň košíček na všechny olejíčky, plínky a další serepetičky. Přebalovací pult vybírejte tak, abyste měli vše potřebné ihned po ruce. Podložka tedy není třeba ve velikých rozměrech, aby se vám pak na pult vše pohodlně vešlo. Postačí i užší vydání, hlavně aby byla voděodolná nebo alespoň lehce pratelná.

Připravit na mimčo jsme museli samozřejmě více než dětský pokojíček. Tak nějak baby friendly je nutné zařídit celý byt. Na rohy jsme pořídili krytky, manžel dostal za úkol přivrtat skříňky a policové skříně napevno ke zdi. Přeci jen jistota je jistota. V koupelně přibyla dětská vanička, houbička, hygienické potřeby, olejíčky a všechny ty ostatní potřeby pro mimčo. A co všechny ty moje serepetičky z cest? Ty se postupně odsouvají do vyšších poliček. Pokaždé, když máme návštěvu s nějakým starším mrňouskem, než je naše holčička, se mi ukáže další dekorace, která bude muset dočasně opustit své stanoviště, protože pro mrňousky jsou dekorační předměty prostě velice zajímavé, horší než magnet. To se máme na co těšit. Jen doufám, že nám holčička neposchovává úplně všechno, co jsme si přivezli ze zahraničí. No a kdyby náhodou ano, tak aspoň o důvod víc zase vyrazit na cesty a sbírat nové zážitky a suvenýry, další serepetičky.