Rovnováha. Stabilita. Vyrovnanost. Není vidět a přes to přesně víme co to je. Na světě není snad nikdo, kdo by neznal pocit, když někoho "vyvedeme z rovnováhy". Dobrou rovnováhou mohu mínit to, že se snadno udržím na kladině a zároveň tím mohu myslet stabilitu vlastních rozhodnutí. Pojďme si postupně odkrýt všechny aspekty tohoto zapeklitého slova. Rovnováha fyzického těla a stabilita mysli spolu velice úzce souvisí. A zároveň obě tyto složky mají velký vliv na kvalitu jezdeckého tréninku.

Rovnováha jezdce i koně

A proč tu budu slova rovnováha a stabilita tolikrát omílat? Jsou to totiž jedny z nejdůležitějších faktorů pro kvalitní trénink. Přitom práce s rovnováhou jezdce i cvičení pro zlepšení nosné síly koně jsou v tréninku často dosti opomíjeny. Mějme na paměti, že do "hry" vstupují člověk i kůň. Dvojice by se v nejideálnějším případě měla nacházet ve čtyřech rovinách rovnováhy:

• stabilita jezdce (dynamická rovnováha v pohybu)
• vyrovnanost jezdce (psychická rovnováha a jistota)
• stabilita koně (tělesná rovnováha koně pod hmotností jezdce)
• psychická rovnováha koně (důvěra a klid)

Jezdec svou vlastní stabilitou značně ovlivňuje to, jak kůň přijímá pomůcky. Správné držení těla a rovnovážný stav brání nechtěnému rušení koně, kdy nevědomky koni špatnou rovnováhou narušujeme stabilitu a on se pak nemůže soustředit na povely rukou či holení. Naopak stabilní sed jezdce je koni velice příjemný a umožňuje vnímat všechny pomůcky bez rušení. Jezdecká dvojice tak může velice snadno přistoupit i ke složitějším gymnastickým cvikům. Komplikovanější cvičení pak může kůň provádět aniž by ohrožoval vlastní zdraví neb kůň i jezdec svou stabilitu spojí. Kůň díky společně vybudované stabilitě posiluje svou nosnou sílu zadních končetin a trénink i samotný pohyb je pro něj komfortnější.

Ve chvíli, kdy se s koněm nacházíme ve společné rovnováze, mohu přidat do povelů i krátké pobídky vahou a zlepšit tak celkový vliv všech pomůcek. Kůň v tu chvíli ovšem musí vědět, že se nejedná o jezdcovu nestabilitu nýbrž o cílený pokyn. To ovšem dozná pouze pokud bude vědět, že jezdec si je svou rovnováhou zcela jist. Čehož se nedá docílit jinak, než společným tréninkem. Mějme ale na paměti, že pobídka vahou se nikdy nepoužívá izolovaně, nýbrž v kontextu s dalšími pomůckami.

Stabilita

Základem v tréninku jezdce i koně je vždy vlastní stabilita. A to platí ve smyslu tělesné rovnováhy, stejně jako stability vlastních rozhodnutí. Pokud jsme si takzvaně "jisti v kramflecích" je pro nás o dost snazší vést i koně. Přirozená autorita a suverenita není samozřejmostí, ale dá se na ní v celku dobře pracovat. Vše vychází z vědomí vlastní sebehodnoty, kterou lze podpořit vzděláváním a získáváním nových dovedností. Vědomosti, znalosti a zkušenosti. Ty pro nás mohou být tou správnou cestou k vlastní suverenitě, která nám dopomůže při zvládání lehčích i složitějších cvičení. Kůň rád následuje sebevědomého jedince, jelikož je to jeho stádovou přirozeností.

Mějte ovšem na paměti, že základem komunikace mezi koněm a jezdcem je přirozená komunikace. Koně není třeba do tréninku nutit donucovacími prostředky nebo jej snad trestat bolestí. Trénink má být vždy založený na důvěře a respektu. Aby vás kůň následoval a s lehkostí spolupracoval, je třeba vzájemný pocit jistoty a úcty. Ta vychází právě z vyrovnaného vztahu koně a člověka. Musíme být ukotveni sami v sobě, abychom mohli rozdávat povely ostatním.

Uvědomte si, že pokud vyžaduji poslušnost, nemohu se chovat jako despota. Násilí vede jen ke strachu a k despektu. Respektujte svého koně a jeho potřeby a on se vám odmění. Důvěřujte jeho schopnostem a on vás nezklame. Tréninkem chceme přeci našeho koně rozvíjet a podporovat jeho silné stránky. Cílem by neměla být slepá poslušnost a robotické plnění pokynů na základě úzkosti z trestu. Je potřeba komunikovat. Vysílat signály vůči koni musíme vždy sebejistě a tím myslím povely verbální (slovní) i ty neverbální (tedy kdy je potřeba číst mezi řádky). Vždy také stejně pozorně nasloucháme tomu, jak na ně kůň reaguje a co nám svou reakcí "říká".

Vyrovnanost

V tréninku není nic lepšího, než když z nás kůň cítí klid. Ať chceme nebo ne, naše fyzické projevy se velmi jasně propíší do psychické roviny a naopak naše prožívání se propisuje do fyzického těla. Je třeba být vyrovnaný. Ovšem psychická rovnováha je aspekt života, který nám mnohdy chybí a velmi často jej neúspěšně hledáme. Věděli jste, že rovnováha v životě se znatelně promítá i do rovnováhy fyzické? Vše, co se nám totiž děje v hlavě se v těle odráží v podobě neverbálních projevů. Pokud si nejsme jisti sami sebou, ramena jdou mírně k sobě a člověk se tak nějak reflexivně nahrbí. Pokud si na sebe nakládáme příliš mnoho úkolů, bolí nás za krkem a jsme ve znatelné tenzi. A zkuste nyní hádat, kdo všechny tyto projevy velmi rychle pozná a okamžitě je odrazí ve svém vlastním chování? Koně jsou pro nás totiž okamžitým zrdaclem nás samotných. Velice dobře čtou všechny naše neverbální projevy, jako jsou svěšená ramena nebo tenze "za krkem". Proto pracujme nejdříve na sobě a vlastní suverenitě a pak teprve vyžadujme poslušnost od ostatních. V tréninku pak můžeme lehce otestovat, jestli se nám zadařilo se svou stabilitou a rovnováhou zapracovat.

Dynamická rovnováha v pohybu

Lidské tělo je úžasně tvárné a naštěstí se dá skvěle vypracovat přesně podle našich potřeb. I na rovnováze lze lehce zapracovat a člověk pro to nemusí ani hodiny trávit v posilovně. Pokud chceme mít dobrou rovnováhu, není třeba být celý den na jedné noze v pozici holubičky. Je ale nutné posílit střed těla, tedy takzvaný core. V tréninku na koni často můžeme slýchat, že je nutné držet rameno, kyčel a patu v jedné rovině. Pokud ale čteme mezi řádky snadno uvidíme, že je tedy nutné držet na koni vzpřímený postoj. Cílíme na zpevnění posturálního svalstva, co drží svaly, které jsou zodpovědné právě za vzpřímený postoj. 

Měli bychom pracovat i s dechem a správným postavením při cvičení. Tím je myšleno hlavně zasazení žeber do prodloužení svalového tubusu břišních svalů a správné postavení pánve. Právě to nám snadno dopomůže při jakémkoli cvičení posilovat svaly tak, aby nám podrželi náležitou pozici lopatek, která dopomůže držet se vzpřímeně. Svou pozornost lze zaměřit i na konkrétní fyzioterapeutická cvičení posilující střed těla nebo lze zařadit balanční pomůcky. Cvičební pomůcky jako je BOSU, balanční čočka nebo overbal jsou hojně užívané ve fitness v rámci individuálních tréninků i skupinových cvičení. Není tedy překážkou ani když takovou pomůcku nevlastníte doma nebo ji ještě neumíte používat. Když se naučíte držet balanc na jedné z těchto pomůcek, snadno zařadíte i dynamická cvičení, která vám budou základem pro držení rovnováhy na koňském hřbetě.

Vyrovnaný vztah

Prací s fyzickou rovnováhou to ale nekončí. Již jsme si tu nastínili, jak moc je nutné upevnit i svou psychickou stabilitu. Vlastní vyrovnanost ovšem vychází hlavně z vědomí vlastní hodnoty a sebejistoty. Takové ukotvenosti lze dosáhnout hlavně pokud dokážeme pracovat se svým strachem. Nemluvím tu o klasickém strašení v "haloweenském" duchu. Jedná se mi o věci či myšlenky z běžného života, kterých se obáváme a mohou se nevědomě propisovat do našeho chování. Přiznat si svůj strach není nic jednoduchého. Ať už jde o obavu z neznámého či naopak pochybování o něčem zavedeném. Nikdy není jednoduché si připustit, že máme s něčeho nebo z někoho strach, Je ale třeba si to přiznat, aby bylo možné se posunout vpřed. Ke schopnosti spolehlivě se rozhodovat a k ukotvenosti sám v sobě a ve svých rozhodnutích nám mohou dopomoci i fyzická cvičení. Ano. Myslím to vážně. Vlastní sebevědomí lze hledat i skrz cílená cvičení posilující střed těla ve fyzické i psychické rovině. Kupříkladu jóga je zářným příkladem cvičení propojující fyzickou a psychologickou rovinu tělovýchovy. Dopřejme si tedy psychickou očistu a zapracujme na sobě a popasujme se se všemi obavami, které nás mohou trápit. Svým strachům je třeba se postavit a čelit jim, jen tak je lze překonat. Slyšeli jste už někdy o vystupování z komfortní zóny? Pokud se obáváte nějakého nového cviku, odhoďte své obavy a věřte sobě i svému koni. Pokud vám odmítá poslušnost, je třeba nahlédnout spíše do svého nitra a sám sobě říci, jestli jsem opravdu tak rozhodný, jako je zapotřebí. Pokud se bojím, že mi kůň vyhodí a shodí mě nebo že udělá nějakou "vylomeninu", jsem předem odsouzen k nezdaru. Překonejte tento strach a dovolte koni vám dokázat, že když vy čelíte svým strachům, tak on může také. Stejně jako obavy i vnitřní klid a rozhodnost se v koni zrcadlí a on nám svým chováním ukáže tu správnou cestu. Stačí mu jen naslouchat.

Schopnost vést sebe i koně

Já koně beru jako parťáka a vztah s ním beru jako rovnocenné partnerství. Tedy stejně, jako po koni vyžadujeme disciplínu, musíme někdy i na sebe zvýšit nároky. Pokud chci, aby se mnou kůň bez okolků spolupracoval, musím zapracovat i já sám na sobě. Když od koně vyžaduji přesnost v provádění cviků, je nutné dbát i na správné provedení pobídky.

Neopomínejme tedy v tréninku i práci se sebou, svou rovnováhou a stabilitou. Zařaďme si do rozvrhu kromě tréninků s koněm i vlastní čas na zlepšování a cíleně hledejme prostor, kde se můžete zlepšit i my sami. Mysleme na to, že ne všechna nepřesně provedená cvičení musí vycházet z nedostatečnosti koně. Zkusme si přiznat i svoje nedostatky, abychom na nich mohli zapracovat. Propojme tak trénink s koněm s vlastním sebezlepšením a výsledky na sebe nenechají dlouho čekat.