Zrcadlení

Koně nám mohou předat spoustu hlubokého ponaučení, aniž bychom o to žádali. Není náhodou, že koně pomáhají dětem s poruchami chování i zdravotně znevýhodněným jedincům znovu získat životní jistotu. Koně to totiž dokáží. Dokáži zrcadlit naše kvality i nedostatky. Celými dekádami nás provází koně, jakožto symbol majestátu a životní jistoty. Nezaměřujme se tolik na výsledek. Někdy i cesta je cíl. Co tak se podívat na jednotlivé aspekty naší cesty, jakožto na to "gró", které nás může formovat. Právě ono zrcadlení je pro koně největší předností. Nevěříte? Opravdu? Nikdy jste nezažili, že když je člověk nervózní, znervózní i kůň? Někdy i ty největší temperamenty u koní zkrotnou. Proč tomu tak je? Protože koně umí být skvělými učiteli, aniž bychom je o to žádali. I u fyzické kondice nám vracejí přesně tak, jak my dáváme. Když nestíháme jejich tempo, nemají proč se snažit. Když je naše pobídka slabá nebo špatně provedená, protože "už nemůžeme", kůň ztratí elán s námi spolupracovat. Starší a línější koně zpomalí a nemají potřebu dále vyvíjet jakoukoli snahu, temperamentnější kůň nám zase vlastní nedostatečnost zrcadlí v náhlém neposlouchání. Jednoduše začne "blbnout". Musíme ale správně určit, jestli je toto odmítání poslušnosti chyba koně nebo naší pobídky. A jestliže není naše pobídka dosti přesná, nemůže být na vině svalová nedostatečnost nebo nedostatek fyzické kondice?

Od začátku

Začněme ale úplně od začátku. Proč se vlastně mučit v posilovně, když tréninky v sedle jsou sami o sobě dost náročné? Zkoušeli jste někdy půl hodiny "pobíhat" kolem koně při práci ze země? Při tom se přece naběhám až kam. Ano, to je všechno pravda. Při samotném tréninku se samozřejmě cvičí i svaly našeho těla, nejen toho koňského a když pracujeme na ruce, je pro nás trénink o to náročnější. Uvědomme si ale, že při samotném tréninku věnujeme naši pozornost především koni. Dáváme pozor, abychom dávali správné povely, kterým bude kůň rozumět. V sedle koordinujeme práci rukou i nohou, držíme rovnováhu a zároveň neustále vyhodnocujeme naši pozici na jízdárně i své další kroky. Cožpak při tom všem je prostor myslet na správné držení těla a na napravování vlastních svalových dysbalancí? Držení těla je jedna z nejdůležitějších pomůcek, neboť právě ze základního postavení vychází veškeré naše povely. Proto je nasnadě podpořit vlastní svalovou strukturu i jinde než jen v sedle při tréninku.

Pojďme si to ukázat na konkrétním příkladu. Povězme si nyní něco o práci ze země a nutnosti vzpřímeného postoje. Postoj, mimika a proxemika jsou pro koně jedním ze základních komunikačních prostředků. Pro nás se všechny tyto mimoslovní projevy nemusí zdát přespříliš důležité. My lidé jsme se totiž na své cestě jaksi pozapomněli a přestali jsme vnímat všechny složky komunikace. Jednoduše je nepovažujeme za důležité. Naučili jsme se věřit slovům. Na rozdíl od toho koně slovům nepřikládají tak velký význam a za bernou minci berou spíše naše mimoslovní jednání. Lidé zpravidla umí docela dobře číst z výrazu tváře. Mimika je ale jen jednou z milionu dalších složek, která je hluboce zakořeněna do naší DNA, jakožto komunikační prostředek. My jsme se ale postupně odnaučili ji vnímat jako důležitou. Při tom postoj těla, poloha rukou i umístění v prostoru o nás může prozradit více, než si myslíme. Koně všechny tyto jemné nuance vnímají citlivě, jako pes čichající čerstvý párek. S vnímavostí sobě vlastní vyhodnocují všechny složky naší komunikace, nejen slova a intenzitu našeho hlasu. Pro koně je ve stádě daleko přirozenější komunikovat i beze slov než pro nás lidi.

Když ale stojíme "nakřivo" pro koně jsme okamžitě daleko hůře čitelní. Ať chceme nebo ne, každý z nás má v pohybovém aparátu nějakou menší či větší vadu. Tyto chyby v postavení těla a svalové dysbalance jsou nejčastěji způsobeny dlouhodobým špatným pohybovým stereotypem. Často je tím naše práce a táhlé hodiny strávené u počítače nebo naopak dlouhé stání, svalově náročná jednostranná manuální práce, ale i nošení kabelky stále jen na jednom rameni. Ale kde se mám naučit rovně stát? To musím chodit do posilovny, abych rovně stál? Ne samozřejmě, že ne. Rovné stání ale není jen o nácviku. Je o posílení celého středu těla, o správném položení ramen a lopatek i mezilopatkového svalstva. A to už se samo doma před zrcadlem nenacvičí. Je tedy záhodno zařadit do týdenního plánu kompenzační cvičení, kde budeme pracovat sami se svými svalovými dysbalancemi a cvičit konkrétní svalové skupiny tak, abychom docílili rovného a vzpřímeného postoje, který pro nás bude přirozeným a svaly tak "podrží" náš postoj. Rovný stoj pro koně znamená sebevědomí a toto vědomí si vlastní hodnoty pak velmi rádi následují. Důvěřují vám, neb váš postoj značí "já si věřím a tak mi můžeš věřit i ty". A když vám kůň důvěřuje, rád následuje vaše pokyny a bez okolků poslouchá všechny povely.

Pobídka, rovnováha a stabilita

Když tedy zvládáme rovně a sebevědomě stát, je dobré pomyslet i na nutnost držet rovnováhu v sedle. Nejednou zde bylo vyřčeno, že pro kvalitní jízdu je třeba mít správnou rovnováhu. Pokud koni na hřbetě vlajeme jako papír ve větru, může ho to značně rozptylovat. On si totiž na hřbet nevidí a naši jistotu (a ono již zmíněné sebevědomí) cítí přes jasnou pobídku a dobrou rovnováhu. Při ohybech a na kruzích se na koni nenakláním jako na motorce, nýbrž sedím rovně a kopíruji pohyb hřbetu s rovnými zády. Maximálně vytáčím rameno s pohybem koně do strany, ale nikdy neuhýbám z osy naší společné rovnováhy. To ale může být pro netrénovaného člověka pekelně těžké. Udržení rovnováhy není zrovna lehká věc ani pro jednotlivce na kladině, natožpak ve dvojici. I zde tedy mohou pomoci cviky zaměřené na střed těla. Takových cviků je nepočítaně. Posilují hlavně posturální svalstvo a celý břišní tubus. Z pravidla se jedná o pomalu prováděné cviky, kde svou roli hodně hraje i dech a správné zapojení nádechu a výdechu. Přešlapem nebude ani využití balančních pomůcek v silovém tréninku, jakými jsou BOSU, balanční čočka nebo nestabilní cvičební plocha.

Na dobré rovnovážné postavení lze navázat nutností posílit i svaly nohou a rukou. Dostatečná pobídka není o síle, ale kvalitním provedení. Není tedy třeba honit se v posilovně za velkými svaly, namakanými stehny a bicepsy. Je ale dobré podpořit svalovou kooperaci a posílit konkrétní svalové skupiny, které jsou pak v sedle nejvíce třeba. Na nohou jsou to hlavně svaly, které nám dopomáhají se pevně držet v sedle a správně obemknout koně. Ruce zase podléhají nutnosti zvládnout držet je delší čas nad kohoutkem, aniž bychom chytaly křeč. Činky, posilovací gumičky i kotouče nám mohou být dobrým pomocníkem.

Protáhni se

Posilování ovšem v tréninku není jedinou nutností. Alfou a omegou cvičení je i správné protažení a regenerace posílených svalů. Znáte to? Když po tréninku v sedle začnou druhý den bolet nohy. Svaly pálí a bolí a po jezdecké hodině si ani nesednete, aniž byste neskučeli bolestí, natožpak dát nohu přes nohu. Nemyslitelné. To ale není jen tím, že dostaly svaly na lekci dost zabrat. Svaly potřebují posilovat konstantně. Pokud se svalům dostává řádné péče a posílení neustále, ne jen jednorázově na hodinách, snadněji se fyzické práci přizpůsobí. Zároveň je také nutné myslet na závěrečné protažení a ač se to může zdát komické i po jezdecké hodině je dobré protáhnout si svaly nohou a rukou těmi nejklasičtějšími strečovými cviky, jaké si můžeme pamatovat i z dob tělesné výchovy na základní škole. Posílený sval se tak protáhne a je větší šance, že druhý den nebude tolik bolet. 

Aby měl tréninkový plán správnou fazonu, je záhodno zařadit i odpočinkové dny, kdy mají svaly čas na regeneraci. Tento čas je stejně důležitý, jako ten, který jste trávili v posilovně, neboť svaly je nutné zregenerovat, aby mohly dostat novou nálož posilovacích podnětů. Zároveň je možné v tyto odpočinkové dny zrekapitulovat vývoj celého tréninku a poupravovat tréninkový plán dle potřeb. Odpočinkový den ale nemusí nutně znamenat den strávený v posteli. Je dobré jít se projít na procházku a to třeba i se svým zvířecím parťákem na vodítku. Snadno tak budujeme tolik důležitou vzájemnou důvěru i v den, kdy není žádný velký trénink.

Aby svaly správně fungovaly a tělo získávalo potřebnou fyzickou kondici je třeba skloubit všechny výše zmíněné složky dohromady. Je dobré posílit rovnováhu, kondici i jednotlivé svalové skupiny. Zároveň však je nutno respektovat fyziologii člověka a dynamicky přizpůsobovat plán tréninku novým potřebám. Odpočívat mentálně a fyzicky a pokud chceš, aby tvé svaly konzistentně sílili pamatuj na jednoduchá pravidla: 

• Posiluj konstantně
• Po tréninku se protáhni
• Nech svaly zregenerovat

Cvičím, cvičíš, cvičíme

Pamatujte tedy, že tělo je třeba cvičit nejen v sedle. Když se snažíme zdokonalovat koně, musíme pracovat i sami na sobě. A jak na to? Co tedy konkrétně dělat? Důležité je začít. Najít, co vás baví. Zařadit třeba i jízdu na kole nebo běh a zamyslet se nad tím, co by vás mohlo bavit při posilování zádových svalů, posturálního svalstva, nohou a rukou. Asi nejlépe by uměl poradit fitness trenér. Není ale třeba chodit mezi "fitkaře", pokud se cítíte ve fitness centrech nepohodlně. Každý cvik na strojích a ve fitku má svou alternativu i doma, popřípadě přímo v prostorech stájí. Ke cvičení lze využít balík slámy, prázdný kyblík a travnatou zem. Dokonce i pomůcky, které používáme ve výcviku, jako jsou kavalety nebo menší stojánky. A nemám teď na mysli napodobování koňských tréninků, ale kavalety lze využít jako cvičební pomůcku pro oporu rukou, pokud nechceme cvičit na studené zemi nebo jej dokonce zapojit v balačním cvičení.

Alternativ je spousta a stačí je jen objevit. Některé z nich si můžeme poodhalit třeba zase příště. Tak sportu zdar a žádný zmar.