Asi každý kdo kdy pracoval s koňmi mi dá za pravdu, že tenhle originální sport rozhodně nepatří mezi ty jednoduše naučitelné. Stejně jako v každém sportu je potřeba neustále se zlepšovat, pilovat styl, vylepšovat sed. Za správnými jezdeckými pomůckami jsou hodiny a hodiny v koňském sedle, za hezky vypadajícím přirozeným sedem jsou těžce vydřené jízdy s trenérem a jízdy bez třmenů, kdy vás pálí svaly ještě celý týden. Pojďme si nalít čistého vína, práce s koňmi není lehká. Pokaždé, když nasedáte do sedla si plně uvědomujete, že kůň je živé zvíře, může mít lepší a horší dny, může být unavený nebo naopak sršit přemírou energie.  Je potřeba otevřít mysl, být empatický a zároveň umět přesně vymezit své hranice. Pojďme do toho všeho vpravit ještě jednu proměnnou a to stáří koně. Samotné ježdění na koni je nelehkým stále se proměňujícím sportem, kde žádná hodina není stejná, jako ta předcházející. No a co když pod sedlo ještě vezmete mladého nezkušeného koníka? Uff, to je mi tedy kombinace. V předchozích článcích jsme si řekli, jak s koněm pracovat, aby nasednutí na jeho hřbet bylo co nejvíce bezproblémové. Pojďme si nyní popsat několik úskalí, která na vás mohou v sedle neopracovaného koně čekat. 

Jsme v tom spolu

Jak již bylo řečeno, kůň je živá bytost a jako každý z nás má jednoduše nárok mít občas den blbec, nedostatek nebo přebytek energie. Při obsedání koně je ale velmi důležitá jedna jednoduchá zásada a tou je kontinuita. Pokud chcete koně naučit, že práce pod sedlem je normální a stane se běžnou součástí jeho života, je třeba už od začátku nepolevovat ve svém úsilí. Jak tedy vybruslit mezi tím, aby koník měl nepřerušovanou práci a zároveň abychom mu dali prostor se rozvíjet a odpočívat? Jednoduše musíme být velmi vnímaví k potřebám koníka a práci lze přizpůsobit jeho aktuálnímu rozpoložení. Pokud už ale jednou začnu a rozhodnu se na koně nasednout, musím si být jist, že na něj budu mít opravdu dostatek času a budu se moci plně věnovat všem jeho potřebám. Pokud nasednete do hřbetu jednou za tři týdny, kůň bude tak akorát zmatený a často tento zmatek ventiluje odmítnutím poslušnosti. Celou práci s mladým koněm bych přirovnala k takovému neustálému vyříkávání, kdo je tu vlastně pánem. Ovšem otázka kdo koho tu vede je velice zásadní, protože pokud vás kůň nepřijme jako vedoucí osobu, nebude chtít ani poslušně pracovat pod sedlem. Pokud ho ale budeme mást vlastní nestálostí, nepravidelností nebo nesystematičností, zbytečně si zaděláváme na problém. Snažme se tedy koníkovi dávkovat práci pravidelně, klidně v kratších časových úsecích. Koníkovi můžete práci osvěžit třeba procházkou v lese nebo obměnou prováděných cviků. Pro osvěžení běžné rutiny lze zařadit práci s kavaletami, na kruhu nebo ve čtverci. Stále ale pracujeme i ze země. Kůň musí zjistit, že ať se děje cokoliv, stala se práce ze země i pod sedlem nedílnou součástí jeho dní.

. Dále je nutné systematicky plánovat jednotlivé "hodiny" (myšleno jako jezdecké hodiny, ovšem trvající třeba jen 20-30 minut). Nebojte se psát si deník, kam můžete zapsat průběh a cíle proběhnutých lekcí. A nejen to! Lze si tu samozřejmě plánovat i cíle a úkoly do dalších dní. Pokud chcete zařazovat do výcviku nějakou novinku, zaměřte se na daný cvik ze země, aby kůň byl na novinku v sedle dobře připraven. Pokud si přehledně píšete plán a rozvrhy jednotlivých lekcí, lze i lépe naplánovat, kdy bude mít kůň volno a je možné zpětně provádět kontrolu a sebereflexi. Dá se snadno zhodnotit, jestli bylo nové cvičení zařazované dostatečně dopředu v lekcích práce ze země apod.. Lze také hezky vyčíst, kdy kůň naposledy pracoval na dvou lonžích a nemusíte složitě pátrat v paměti, jaká byla jeho první reakce na sedlo. Máte to v tréninkovém deníku přehledně zaznamenáno.

Kámen úrazu číslo jedna, dvě, tři ...

Jedním z problémů při práci s mladým koněm může být přebytek energie, kterou se snaží vybít v hodině. To ale samozřejmě není na místě a tak je občas prostě nutné takzvaně "upustit páru". Pro takové případy je naprosto příhodná práce ze země v pevné kruhové ohradě. Pokud tedy přijde čas na práci s hodně energickým koněm, můžete ho nejdříve opracovat ze země a mimo jiné mu v práci zařadit cval a delší klusové pasáže, aby se trochu unavil. Naopak nedostatek energie může být způsoben zařazováním příliš dlouhých lekcí či náročných cvičení na nevhodném povrchu. I kůň ovšem může podlehnout zraněním nepřímo způsobeným fyzickou únavou. Proto koni nechávejte prostor i na regeneraci a dbejte na postupné zařazování jednotlivých cvičení. Jak již bylo zmíněno v předchozích článcích této série, kůň se teprve musí nasvalit pro práci se sedlem a předčasné nasedání na jeho hřbet a nepromyšlené zatěžování hřbetu, který ještě není dostatečně a správně osvalen, může vést ke zdravotním problémům. Pamatujte na to, že i hubený člověk je pro mladého koně zátěž na kterou doteď nebyl zvyklý. 

Nezvyk (na sedlo, uzdečku, pravidelnou práci) je také jedna z věcí, se kterou se kůň musí popasovat a ne vždy si se vším umí poradit sám. Koník může mít stále nějaký problém s jednotlivými pomůckami, které pro práci pod sedlem potřebujeme (sedlo, udidlo, uzdečka apod.) a s tím je nutné pracovat. Samozřejmě jak jinak než při práci ze země. Tedy i když jsme si už mysleli, že je kůň stoprocentně ztotožněn se sedlem, udidlem, pobřišníkem a ostatní výbavou, při nasednutí můžou vyvstat na povrch nová zjištění. A co je tím myšleno? Kůň najednou po nasednutí zjistí, že s udidlem se více pracuje a jemu je to nepříjemné a nepřijímá udidlo jako pomůcku. Pak je potřeba zařadit více práce na dvou lonžích.

Pozor ale, nehledejte chybu pouze v koni. Ne každé odmítnutí poslušnosti musí být jasnou známkou revolty, Správně padnoucí výbava je základem pro příjemnou práci. Pokud se tedy vyskytne problém pod sedlem, který se nám cyklicky opakuje, je nutné zjistit příčinu tohoto problému. Nebojte se koni vyzkoušet i jiné sedlo nebo popřemýšlejte o sedle na míru. Jestliže má kůň problém s přijímáním udidla a nepomáhá ani dostatečná horsemanshipová práce ze země, zkuste obměnit udidlo. Někdy mívají ty nejsložitější problémy ta nejjednodušší řešení.

Chybu hledej v sobě

Samozřejmě limitovat ve výcviku může koně i jezdec. Nejen kůň musí být v dobré kondici, pokud se chce učit nějaké novince. Jezdec, který nemá dostatečnou kondici, sebereflexi nebo sebeovládání nedokáže mladého koně efektivně vést. Pojďme si tedy říci, jaké jsou nejdůležitější schopnosti jezdce, které jsou ve výcviku mladého koně nepostradatelné. Asi není třeba ani zmiňovat, že pokud chceme pracovat s neobsednutým koněm, je nutné mít nejdříve dostatek předchozích zkušeností. A co ty další nezbytné dovednosti? Tady jsou:

• Schopnost jednat důsledně a rozhodně je jedna z nejdůležitějších. Suverenita v jednání s mladým koněm posiluje naši vedoucí pozici.
• Vytrvalost je ovšem neméně důležitá. Pro práci s nově obsednutým koněm musí člověk umět v klidu vytrvat ve svém snažení a při působení jednotlivých pomůcek neústupně vyžadovat správné provedení.
• Také bychom měli umět rychle reagovat a mít dobré pozorovací schopnosti.
• Pokud učím mladého koně je jasné, že musím mít dobrou rovnováhu jak ve stoji tak v pohybu a je třeba umět dobře vnímat pohyb.
• Zároveň je nasnadě mít dobrou kondici a koordinaci, práce s vlastním tělem a vědomé ovládání těla je jednou z pomůcek, kterou při výcviku využíváme.
• V neposlední řadě je nutno zmínit tři charakteristiky každého dobrého jezdce: sebevědomí, sebeovládání a sebekritika. Schopnost reflektovat své jednání a případné chyby je jednou z nejlepších cest, jak se stát velmi dobrým jezdcem. Schopnost učit se novým věcem a schopnost učit se z vlastních chyb nás posouvá dál.

Na čem tedy pracovat?

Pokud se bavíme o systematičnosti obsednutí koně a již jsme zvolili správnou výstroj, odborné vedení a nastavili vhodnou frekvenci jednotlivých hodin, můžeme si povědět o formách a systémech, na základě kterých se v práci s mladým koněm pracuje. Klasická výcviková stupnice vede koně ke zvládnutí jednotlivých principů v pořadí: takt, uvolněnost, přilnutí, kmih, narovnání a shromáždění. Nejprve ale kůň musí znát všechny pomůcky, kterými jezdec působí (holeně, otěže, hlas, rovnováha a sed) a je nutné hned od začátku dbát na správné vyklenutí hřbetu. Díky vhodně zvolené kombinaci jednotlivých pomůcek učíme koně taktu, který je neodmyslitelně provázaný s uvolněností. Na to cílíme při prvních hodinách, které se již dají považovat za jezdeckou práci. Nesmíme totiž opomenout pomalou práci ze země i ze sedla, která tomuto všemu předcházela, kdy jsme učili koně přivykat na všechny součásti nasedlávání, uždění, nasedání i působení jednotlivých jezdeckých pomůcek. Pak můžeme u koně rozvíjet právě takt, uvolnění, kondici a správné nasvalení. Kondici, sílu a správné svaly lze posílit při gymnastické práci. Zlepšujete tím také koordinaci a orientaci v prostoru. Nesmíme opomenout ani neustávající práci s přirozenou lekavostí koní a jejich bázlivostí. Stále zařazujeme cvičení cílená na výchovu směřující ke klidu a vyrovnanosti nejen na jízdárně, ale i v terénu. Při jízdárenských hodinách lze velmi pomalu zařadit ohýbání i stranovou práci (dovnitř plec a dovnitř záď či ustupování (side pass)). Při zařazení funkční gymnastiky a stranové práce lze docílit dostatečného uvolnění ve shromáždění a pracovat na nosné síle vašeho koně. Ve výcviku až na drobné výjimky usilujeme o co největší využití zádě a tím i zvýšení nosné síly zadních končetin. Kůň vás pak vezme takzvaně "na hřbet", zapojí více zadní končetiny a jeho chody se stávají prostornější. Hřbet lépe pruží, unese větší váhu a jezdci se na takovém koni daleko pohodlněji sedí. Při správném shromáždění, kdy nosná síla koně vychází ze zadních končetin se daleko snadněji kontroluje tempo a kůň i lépe přijímá zádrže. Dá se to považovat i za určitý typ prevence, kdy se snažíme předejít přetěžování a tím i nechtěným poškozením předních končetin.

Jak pracovat?

Teď je otázkou, co je tedy priorita číslo jedna? Čemu dát přednost a jak se vyhnout všem již zmíněným úskalím? Pojďme si to tak trochu zrekapitulovat:

• Kontinuita - s koněm je potřeba pracovat nepřerušovaně, dokud společně nepřekonáte všechny možné nástrahy ježdění
• Empatie - buďte prosím vnímaví k fyzickým schopnostem vašeho koně a nebojte se na konzultaci přizvat i odborníka
• Důslednost - snažte se důsledně vyžadovat provedení všech cviků a s trpělivostí opravujte jednotlivé chyby. Pozor, důslednost aplikujte nejen na svého koně, ale také sami na sebe. Perfektní provádění cviků vyžadujte od sebe úplně stejně, jako to chcete od svého koně
• Systematičnost - pokud se chceme dopracovat k bezproblémové spolupráci, je třeba si jednotlivá cvičení i novinky zařazovat do výcviku systematicky
• Odbornost - neodborné zásahy v práci s mladým a nezkušeným koněm mohou způsobit hlubší problémy, které se následně velmi těžko odstraňují

A nyní už nezbývá nic jiného, než vám popřát hodně zdaru při práci s mladým koněm. Nezapomínejte, že koni musíte věnovat svůj čas. Není kam spěchat a pokud se budete držet výše zmíněných zásad, bude vám odměnou skvěle vycvičený parťák na ježdění. Mějte ale celou dobu na paměti, že je třeba konstantně a s trpělivostí vědomě vést koníka celou škálou  cílených cvičení a cílevědomě provést koně všemi částmi výcviku. Pak nebude jen koněm, ale partnerem.