Koordinace a rovnováha pro koně každého věku
Práce ze země má mnoho podob. Lišit se může svým zaměřením i systematikou. Velké rozdíly jsou v práci s velmi mladým koněm a starším jedincem i při vedení ostříleného "starouška". Pojďme se ale zaměřit na téma, které protíná skrz na skrz celou typovou škálu, nehledě na věk či charakter. Jedná se o zlepšování koordinace, obratnosti a ohebnosti. Lze jej uplatnit u hříbat, stejně jako u pokročilých pracantů a vždy bude mít pozitivní dopad na celou další práci jak ze země, tak ze sedla. Zlepšování koordinace a rovnováhy je totiž vhodné pro zařazení do běžných udržovacích tréninků, stejně tak do výuky mladého koně nebo při nápravě zlozvyku či korekci chování u temperamentnějších koní. Koordinace v prostoru a práce s ohebností dává koni jedinečnou možnost poznat své tělo a pokud je kůň veden v duchu zásad Natural Horsemanship, objevujete navzájem své schopnosti, dovednosti a společnou interakcí vylepšujete vzájemnou komunikaci
Konečné zaměření vaše i vašeho koně zde nehraje roli. I když budete chtít zabrousit do westernu nebo se raději věnujete anglickému ježdění, parkuru či poklidným procházkám v terénu, bude vám práce zaměřená na koordinaci koně vždy ku prospěchu. Všechna cvičení zaměřená na práci s obratností a ohebností lze využít pro konkrétní cíle (např. vedení koně mezi překážkami při skákání) i jako doplňková cvičení pro zlepšení ohebnosti hřbetu či zlepšení práce zadních nohou. Starším koním pak cviky směřované na ohebnost mohou dopomoci udržet si co nejdéle zdravou fyzičku a důraz na obratnost a koordinaci bystří jejich mysl. Pojďme se tedy podívat na jednotlivá cvičení zaměřená na koordinaci a rovnováhu.
Pozornost a obratnost
Chceme-li hovořit o zlepšování obratnosti a celkově o vylepšení pozornosti koně, je nutné upozornit na velký význam předchozí přípravy. Kůň musí rozumět vašim povelům. Je nutné, aby uměl klidně stát, rychle se rozejít i zacouvat a co je hlavní, tak musí umět na základě vašich povelů okamžitě zastavit. Asi je všem jasné, že pokud se kůň na ruce chová jako neřiditelný tank, asi není nejvhodnější před něj dávat jakoukoli bariéru a dělat mu pak jen nárazník kdykoliv se rozhodne, že danou překážku prostě nepřejde. Je tedy nezbytné upozornit na fakt, že pokud se rozhodnete pracovat s koněm a rozvíjet jeho přirozené vlastnosti v oblasti práce s tělem, koordinace a dynamiky pohybu, bylo by dobré nejdříve vybudovat pevný vzájemný vztah založený na oboustranném respektu. Snad mi dáte za pravdu, že zde není žádoucí nutit nezformovaného koně do ohybových cvičení. Stejně tak tu má klíčový význam tréninkem vybudovaná důvěra. Aby kůň přemýšlel o vlastním těle, není vůbec nutné ho do cvičení nutit donucovacími prostředky, jakými jsou bič či "ostrá" ohlávka. Dlouhý bičík nebo mrkvovou hůlku používáme jako komunikační prostředek a kůň se ho nesmí bát, stejně tak netaháme koně za ohlávku jako skot na porážku. Ke vzájemné výměně informací využíváme neverbální i verbální povely v souladu s přirozenými komunikačními prostředky koně (dopomoci nám může systém práce s koněm Natural Horsemanship).
Celý nácvik koordinace má smysl jen tehdy, když kůň není pod tlakem a cvičení je pro něj formou hry. která kreativně rozvíjí jeho vlastní chápání těla. On sám si musí uvědomit, jakým způsobem spolu budete překážku překonávat a vy mu můžete být dobrým průvodcem pouze tehdy, když nevyužíváte techniky, jakými jsou zastrašování, či fyzické trestání. Je důležité aby kůň věděl, že musí respektovat vás a váš osobní prostor, toho ale lze dosáhnout i bez ran bičem.
Kdo již s koňmi nějakou dobu pracuje, je mu nad slunce jasné, že na rovném neměnném povrchu moc parády s obratností a pozorností neudělá: Je tedy nasnadě mu do dráhy přidat nějakou tu bariéru. Zapomeňte ale na klasické za sebou postavené kavalety. Koňskou mysl zaměstnáme nejlépe "něčím novým". Klasické po sobě jdoucí kavalety jsou fantastickou přípravou pro budoucí skokovou práci, ovšem pro zlepšování koordinace nám lépe dopomohou cviky, jako jsou labyrint či hvězda.
Ohebnost a pružnost
Pokud vás blíže zajímají techniky podporující koňskou ohebnost a pružnost, lze se pozastavit u systematiky TTEAM (Tellington Touch Equine Awereness). TTEAM je komplexní systém péče o koně, vyvinutý kanadskou cvičitelkou a chovatelkou koní Lindou Tellington-Jonesovou. Celá systematika začíná přípravou koně na práci. Kombinuje doteky a další cvičení aplikovaná na těle koně tak, aby jej dostatečně připravila na všechna ohybová cvičení a zároveň včas odhalila případná problémová místa. Předchází ztuhlosti končetin i zad a míří na postupné zlepšování rozsahu pohybu a rovnováhy. Zabrání se tak nečekaným nežádoucím situacím vznikajícím z nějakého fyzického nedostatku. Na základech metodiky TTEAM staví i Sarah Fisherová, která všechny poznatky metodiky TTOUCH a TTEAM převádí do pohybové praxe. Zevrubně tak popisuje práci s koněm v labyrintu i systematiku práce ve hvězdě.
- Labyrint
Skvělým cvičením na zlepšování ohebnosti a pružnosti je právě cvik, kdy jsou cca čtyřmetrové kavalety sestavené do labyrintu (viz obr. č. 1 Labyrint). Překážky mají od sebe vzdálenost alespoň 1,2 m. Tyto míry ale nejsou neměnné. Je nutné celý cvik plně přizpůsobit možnostem koně. Pokud má kůň s ohnutím problémy nebo je jednoduše většího vzrůstu, určitě lze vzdálenost mezi jednotlivými kavaletami zvětšit. Koně takto postaveným labyrintem provádíme na ruce a vždy začínáme s ohnutím do strany, kterou kůň preferuje. Musíme si totiž uvědomit, že koni je nutné labyrint nejprve šetrně předvést. My máme jasno, co po koni chceme, ovšem kůň to musí jasně pochopit až z našeho chování. Je tedy nasnadě postupovat spíše pomalu a dát koni dostatek času, aby se mohl soustředit. Pokud má kůň tendenci spěchat, neberte to jako znak neposlušnosti. Kůň může zrychlit krok, protože špatně drží rovnováhu a je pro něj zrychlování snazší, než pomalé precizní provedení ohybu. Jemně mu tedy naznačíme, že je nutné zpomalit (verbálně nebo neverbálně v návaznosti na systém, na základě kterého s koněm ze země pracujete) nebo ho před každou zatáčkou plně zastavíme. Kůň tak může zkoordinovat své pohyby a vykročit správnou nohou. Jestliže je komunikace mezi vámi a koněm dostatečně srozumitelná, můžete mu na průchod labyrintem dát více prostoru, aniž by jste museli celý obrazec zvětšovat. Stačí jen přejít do jiné části tak, aby kůň měl celý prostor mezi kavaletami jen pro sebe. Má tak lepší místo pro manévrování. Ovšem je tu velmi potřebné plně zvládat komunikační prvky, aby kůň nevyšel z labyrintu jen proto, že si myslí, že vás má následovat. Zastavit koně můžete i po zvládnutí celého obratu, aby měl možnost si uvědomit své tělo a neztrácel rovnováhu. Postupně ovšem zastavování vynecháváme a cílem je plynule (pomalu ale konstantně) projít celý labyrint bez nahýbání v obratech.
Toto cvičení bravurně a nenásilně učí koně správně přenášet váhu a křížit zadní nohy. Obecně lze tento cvik považovat za výborný trénink práce se zadními končetinami, kdy ho učíme správně zapojit záď. Může to být pro nás i určitý typ diagnostického cvičení, protože při tomto ohybovém cvičení lze snadno pozorovat celou práci zádě a případné chyby. Při práci ze země je pak lehčí tyto chyby odhalit, než u práce ze sedla. Labyrint pak procházíme z obou stran, ovšem není nutné jej zbytečně mnohokrát opakovat. Koně pochválíme za dobře zvládnutou práci a necháme mu čas, aby mohl o cvičení přemýšlet. Alternativou pro přecházení labyrintu v ohybech může být přímé překračování kavalet napříč.
- Hvězda
Dalším náročným ale účinným cvikem ohebnosti je pro koně hvězda. Opět se jedná o obrazec sestavený z kavalet, tentokrát do tvaru hvězdy. Postavíme do rovné linie dvě kavalety, mezi které dáváme do vějíře další tak, aby na volných koncích měly od sebe alespoň 1,2 m (viz obr. č. 2. Hvězda). S koněm pak začínáme kavalety přecházet na okraji, kde jsou od sebe nejvzdálenější a opět nejlépe zvolíme stranu, kterou kůň preferuje. Provádějte ho celým cvičením šetrně a ohleduplně. Je nutné pozorně sledovat jeho jednotlivé odezvy a včas reagovat. Rychlost opět není nutné brát jako znak neposlušnosti, ale jako zpětnou vazbu. Kůň si je zjevně v počtu bariér nejistý a může vidět jako jedinou alternativu zrychlování chodu. Lze tedy začít i s menším počtem bariér, aby si kůň mohl na nový cvik zvyknout. V průběhu cvičení by mělo být znatelné zlepšení koordinace a pozornosti. Pokud je kůň stále toporný, cvik několikrát projdeme a necháme mu čas, aby nové poznatky "zpracoval". K těmto obtížnějším cvikům se pak vracíme až v dalších hodinách tak, aby pro koně nebyly rutinou, ale zábavným zpestřením běžného tréninku. Postupně s koněm hvězdu procházíme blíže ke středu, kde se vzdálenost mezi kavaletami zkracuje. Cvik procházíme vždy z obou stran, abychom u něj nepodporovali jednostrannost. A to i v případě, že kůň má problém s ohnutím jen na jednu určitou stranu.
Pro zvýšení obtížnosti lze doprostřed vějířovitě postavených kavalet umístit stojan a kavalety na středu zdvihnout. Jejich podložením vznikne úplně nový cvik, který ke cvičení ohebnosti a pružnosti koni pomáhá se zapojením zadních končetin a pozorností. Opět postupujeme s koněm z vnějšího okraje hvězdy až ke středu, kde jsou kavalety postaveny nejvýše. Jednotlivé bariéry lze podepřít velmi variabilně a lze si tak hrát s umístěním stojanů. Udržujeme tak pozornost koně, aby musel neustále přemýšlet. Velmi důležité ovšem je, aby kůň měl opět dostatek místa pro provádění cviku. K nalezení správné rovnováhy je potřeba dostatek času a prostoru. Na koně tedy nespěcháme a vedeme ho tak, abychom mu při přechodu nepřekáželi. Stejně tak koně vedeme verbálními a neverbálními pokyny, které kůň již důvěrně zná. Nikdy ho netaháme při přechodu za ohlávku násilím.
Cvičení je zacíleno zejména na pozornost a pohyblivost, kdy se kůň zároveň učí přesně sledovat, kam došlápne. Je tedy vhodné hlavně pro koně, kteří mají problém s ohebností nebo pro ty, kteří při přechodu běžně postavených kavalet v tréninku "tahají" zadní nohy. Při práci ze sedla je složitější koně naučit samostatně přemýšlet nad vlastním tělem. Je tedy vhodné před zařazením vějířovitě postavených kavalet do běžného tréninku pod sedlem s koněm pracovat ve hvězdě ze země. Opět zde platí, že se i lépe odhalíme případné nedostatky v ohybu. Všechny tyto cviky pomáhají koni zvyšovat sebedůvěru a nervózním koním může dopomoci s koncentrací a zklidněním.
- Obr. č. 1 Kavalety sestavené do labyrintu
- Obr. č. 2 Kavalety sestavené do hvězdy
Koordinace a sebejistota
Obecně lze říci. že všechna koordinačně náročná cvičení, kdy se kůň musí ohýbat, výborně zlepšují rovnováhu a tím i sebejistotu koně. Stejně tak budují pevný základ správného pohybu při zatáčení. Pokud tedy máte problém v ohybech a na kruzích, kde kůň takzvaně "vypadává plecí", je dobré tato cvičení do tréninku zařadit. Ze země je pak mnohem snazší koně regulovat v pohybu a opravovat včas jeho chyby. Pokud kůň spěchá, snadněji mu naznačíme, aby zpomalil, aniž bychom museli přerušovat cvičení. Tyto cviky jsou velmi vhodné i pro koně, které trápí ztuhlost v krku, neboť zdvižené kavalety mu nedovolí jinak, než zapojit správně zadní končetiny a neztrácet rovnováhu v ohybu. To všechno nutí koně zvednout kohoutek a vyklenout hřbet a tím dojde k protažení krku a jeho uvolnění. Vedením koně z obou stran labyrintu i ve hvězdě pak pracujeme na odbourání jednostrannosti a lepší pružnosti, která nám pak dopomůže i při práci pod sedlem. Když tedy kůň zvládá i náročnější sestavení (kupříkladu hvězdu se zdviženými kavaletami) ze země, lze celý cvik zařadit i do běžných tréninků v sedle. Zpočátku je ale lepší takto náročná cvičení provádět pod vedením zkušeného trenéra, aby dohlédl na správné provedení. Pro jezdce je totiž velmi obtížné, soustředit se na práci vlastního těla a správné držení rovnováhy a zároveň posuzovat ohnutí, práci končetin a pružnost koně. Cíleným tréninkem tak zlepšujeme nejen svého koně, ale posilujeme i svoji vlastní jistotu a rovnováhu a zároveň tím budujeme tolik důležitou vzájemnou důvěru.
Každý dle vlastních možností
Zaměření na ohebnost a rovnováhu a správný výběr na koordinaci zaměřených cviků tedy koně všeobecně rozvíjí a je přínosem pro koně i jezdce. Lze odhalit původce problémů s ohnutím, které ze sedle vypátráme jen obtížně. Zvyšováním jednotlivých konců kavalet lze jednoduše docílit velké variability jednoho cviku. Takříkajíc "za málo peněz hodně muziky". Ke zvýšení kavalet lze využít klasický plastový stojan i "po domácku" vyrobený ze dřeva. Pokud ale žádný takový nevlastníte, dá se použít i balík slámy. Cvičení tak bude stále nové a pokaždé něčím novým zajímavé. Vždy ale dbejte na možnosti svého koně a nezvyšujte jednotlivé bariéry příliš vysoko. Pokud budete zvyšovat náročnost cviku bez návaznosti na zlepšování koně, může to vést spíše k demotivaci. Je tedy zapotřebí tyto cviky empaticky přizpůsobit potřebám koně a nedávat si přehnané cíle. Stejně tak jej zařazovat cíleně a projít je jen "párkrát" v jednom tréninku, aby je kůň nezačal brát jako nepříjemnou rutinu. Pokud ovšem cviky zařadíme sporadicky a budeme dbát na to, aby pro koně byly zábavou, bude kůň s radostí překonávat všechny koordinačně náročné překážky a budou pro něj příjemným proložením běžného tréninku.