Jídlo jako jed, jídlo jako lék
Od malička nás učili, že musíme dojídat. Byli jsme vedeni k tomu, abychom snědli vše, co se před nás předloží. "Zavři pusu a jez." "Koukej to zdlábnout, jsou to už jen čtyři kousky." "Když tohle nedojíš, nebudou bonbony." Jo tehdá maminka věděla jak na mě. Ano, děti se musí vést k tomu, aby spořádaně jedly, poslušně spapali svou porci, aby dobře rostly. Ale já už jsem vyrostla a místo do výšky už kvůli jídlu 'rostu' spíše do šířky a to už není žádoucí. Dospělí už nemusí sníst naprosto vše, co se před ně položí. Pokud již nemůžete, určitě není potřeba vyluxovat talíř do posledního drobečku. Pro bonbony na poličce už si přece dosáhneme sami.
Když dosáhneme plnoletosti, naše tělo už pomalu přestává růst a vyvíjet se a ač přiznávám, že tělesný vývoj je nikdy nekončící proces, naše proporce se tak nějak ustálí. Každému z nás se postupně stabilizuje takzvaný bazální metabolismus (tedy množství energie, které naše tělo spotřebuje v klidu). Každému z nás lze také vypočítat, kolik kalorií jeho tělo denně potřebuje, tedy kolik energie tělu musíme dodat, aby mohlo fungovat nejen v klidu, ale i při běžné denní zátěži v práci i při cvičení. Zjednodušeně si tuto energii dodáváme skrze stravu. Kalorie v jídle nejsou ukrytí zabijáci, ale pohon pro biochemické procesy v našem těle. Když chcete cvičit (a tím třeba zhubnout), je potřeba tělu tento pohon dopřát. Je to proto, aby mohlo pracovat a vytvářet tak svalovou hmotu, díky které je naše tělo vytvarovanější a opticky štíhlejší. Ani když chcete drasticky zhubnout, rozhodně není správnou cestou nejíst a nedodávat tělu žádné z těch kalorií, které ono tolik potřebuje k běžnému fungování. Pokud tělu žádnou potravu nedáte nebo jíte nevyváženě a velmi nepravidelně, cítí se ochuzené a následně ukládá úplně vše. Jen pro pořádek: Ano, úplně vše. Když se stravujete "nezdravě", dodáváte tělu naprosto bezcenné látky, spoustu cukrů a soli, které vám rozhodně nezajistí energii na celý den.
Organismus potřebuje vitamíny a minerály (tedy ovoce, zeleninu, bílkoviny a dobře stravitelné tuky). Jestliže se ve stravě zanedbáváte a jíte nepravidelně, za pochodu a ve stresu, je tělo naprosto zmatené a neví, co má ukládat a co ne, tak si raději uloží všechno. Dalším velice špatným způsobem denní životosprávy je hladovka. V podstatě celý den nic nejíte a večer vybílíte celou ledničku. Tělo tak uloží veškerý ten večerní příjem do zásob. Tukových zásob. Pokud nejíte vůbec, nedodáváte tělu energii vůbec žádnou. Organismu ale nedopřáváte ani vitamíny a minerály. Postupně dochází k nevyhnutelným změnám kvůli jejich nedostatku. Ochabuje pokožka, zhoršuje se kvalita vlasů i zubní skloviny, klouby nedostávají dostatečné množství živin, degenerují. Tyto varianty stravování vedou pomalu ale jistě k nevyhnutelnému. Zpomalení metabolismu, organismus strádá a ukládá, co může.
Go faster
Co tedy udělat, abychom metabolismus nastartovali a tělo začalo pálit tuky? Jak docílit toho, aby z tuků udělalo zásoby, které tak již nepotřebuje a postupně se jich zbaví? Musíme jíst pravidelně. Uklidnit se a užít si své jídlo. Jíst v práci o pauze v rychlosti bagetu na stojáka je samozřejmě daleko typičtější 'obrázek', ale vše je o prioritách a každý z nás by měl na své zdraví dbát a přizpůsobit tomu i svůj den a rozvržení pracovního programu. Udělej si z jídla rituál, posaď se. Přemýšlej nad jídlem a nad tím, co jíš. Podívej se do talíře. I laik dokáže dobře zhodnotit, jestli je jeho jídlo plnohodnotné nebo plné smažených kousků a bez jediného kusu zeleniny. Když máš ale na talíři jen okurku a salát, neznamená to, že jíš zdravě a tělu dodáš hodnotnou stravu. Zeleninu je nutné vyvážit bílkovinou. Více v článku Stravou k rychlejší regeneraci. Zdravé a vyvážené stravy ani není potřeba mnoho. Porce, které nám předkládají v restauraci jsou obrovské a pokud nemáte za sebou nějakou větší aktivitu, jsou rozhodně více než dostačující. Jsme tedy u bodu, o kterém jsem hovořila na začátku. Už nejsme malí, už nejsme ve vývinu a nemusíme dojídat oběd, abychom dostali bonbon. Poslouchej své tělo, odlišuj hlad a chuť. Hlad je fyzická potřeba organismu po energii, chuť je pouze touha po nepotřebných kaloriích, které se nám následně ukládají. Pokud je ta potřeba jíst jen záchvat splašených chuťových buňek, je na místě tomu odolat, popřípadě alespoň sáhnout po nějaké zdravější alternativě toho, na co máte chuť.
Navařte si to, co doopravdy sníte. Nesčetněkrát jsem trávila odpoledne tím že jsem lenošila a spořádávala zbytky od oběda. To ale není zrovna nejlepší cesta jak se cítit fit. Když se dobře najím, tak není nutné celé odpoledne ještě ujídat z pánve to, co zbylo. Vždy se mi vyplatilo příjemně se najíst a zbytky zlikvidovat. Nemyslím tím vyhodit všechno do koše, jednoduše to stačí dát do krabiček, nechat vychladnout a zamrazit nebo uložit do lednice tak, abych to zpracovala až druhý den. Pokud na mě totiž na sporáku číhá pánev s udělanou chutnou masovou směsí, prostě neodolám a lžičku po lžičce jsem schopná dojíst porci, která by mohla být mým obědem pro další den. Proto si nyní dvakrát rozmyslím, jestli do sebe opravdu chci cpát zbytky jen tak na chuť nebo jestli si to raději uložím na zítra.
Většina z nás už pozná, co jeho tělu dělá dobře a co ne. Stačí poslouchat svou intuici a nebát se kalorií, jako by to byly ničemní zabijáci. Kalorie jsou potřebná energie, ne nepřátelé. Stejně tak cukry, tuky a bílkoviny, vitamíny i minerály. Jsou potřebné pro naše tělo a zobat je v prášku prostě nestačí. Dopravíme je do našeho organismu právě stravou. Z jídla si organismus přebere všechny důležité látky. Ve stravě totiž přijímáme živiny, které jsou pro tělo lehce stravitelné (tedy v té zdravé a vyvážené stravě) a nezatěžují metabolismus. A když nemáte zatížený metabolismus, funguje rychleji, vy se cítíte lépe a snadněji hubnete. Stále ale máte dostatek energie a můžete se věnovat čemu jen budete chtít.